Business, technology, sranda etc.
Aktualizace: 2018-02
Domovská stránka: Industry 4.0, alias Průmysl 4.0.
Hlavní přínos Industry 4.0 je co nejvyšší personalizace výrobků a produktů. Je konec přání zákazníka typu, že chce auto červené, kombíka, s klimatizací a střešním oknem. Trend směřuje k metám vyšším, a tím i náročnějším na organizaci a sladění výroby tak, aby tato přání mohla být ve výrobním procesu plněna. Automatickou cestou, bez zásahu člověka.
Industrie 4.0 má hlavně přinést vysoce flexibilní výrobu, která bude s to rychle a pružně reagovat na velice různorodé, někdy až vrtošivé, objednávky, přicházející (jak jinak), prostřednictvím internetu, ze zákaznického centra.
Středem dění Industry 4.0 se má stát výrobek, nebo produkt. Výroba všeho by se měla orientovat na výrobu malých celků, klidně je můžeme nazvat moduly, které se pak jen sestaví v celek, specifikovaný zákazníkem.
Dále bude potřeba ve výrobě přejít z pouhých jednoúčelových strojních zařízení na taková, která zvládnou automatické rozpoznání, co mají dělat na základě instrukcí, které s sebou ponese sám výrobek. Trošku více k tomu najdete ve stati "Kyber-fyzikální systémy" na domovské stránce.
Nyní vše většinou probíhá tak, že změnou vyráběné varianty dílu se musí "stroj" zastavit a přeseřídit. To by mělo odpadnout, změnu činnosti v závislosti na variantě výrobku by mělo proběhnout automaticky a ihned.
K rozpoznání, co a jak dělat, strojní zařízení může využívat různé "čtečky", jinak též řečeno identifikátory. Více to rozebírá web o IoT (Internet of Things).
Nejznámější identifikátor, tzv. čárový kód, známý z cenovek obchodů, je po cca půl století existence již "za zenitem". Maximální kapacita čísel, případně textu, je 128 znaků a údaje je nutné skenovat jeden po druhém, z více najednou to nejde.
V současné době jsou v průmyslu asi nejvíce rozšířené tzv. RFID-čtečky, nesoucí název podle toho, že načítají informaci, kterou v sobě nese tzv. RFID kód. Data jsou z čipu (do kterého byla v elektronické podobě vložena) do čtecího zařízení přenášena prostřednictvím elektromagnetických vln, k jejich vzájemnému kontaktu tedy nedochází.
Čip není automaticky a permanentně vysílačem. Přenos informací řídí čtečka, která je současně jak přijímačem, tak i vysílačem elektromagnetických vln. Tyto vlny, vyzářené čtečkou, čip aktivují (nebo třeba najednou i více čipů), čímž automaticky dojde k přenosu informací do čtečky.
Mňo, takže čtečka si přečte nějakou instrukci... To samo od sebe je asi na starou belu, je potřeba, aby se strojní zařízení těmito instrukcemi také řídilo a podle nich jednalo tak, onak, případně zcela jinak.
V posledních letech se ještě objevil tzv. QR kód (Quick Response, neboli rychlá reakce). Původně byl sice vytvořen jen jako zajímavost a zpestření, ale je použitelný také v průmyslové výrobě, pokud to je technicky a technologicky vhodné a využitelné.
QR kód (takový ten čtvereček s "rozsypaným čajem") slouží k rychlému přenosu informace do nějakého "smart" mobilního zařízení, třeba tabletu, nebo smartphonu. Aby to fungovalo, musí mít toto zařízení fotoaparát s nainstalovanou QR čtečkou, nebo obsahovat speciální čtečku laserovou.
Pak již jen stačí si příslušný kód "vyfotografovat" a SW v mobilním zařízení se postará o dekódování a zobrazení informace na displeji. V tomto systému je možné uložit text dlouhý až 4 300 znaků, takže bez problému třeba celou adresu, e-maily, sms-zprávy, webové odkazy a pod.
Informace mohou mít charakter technický, výrobní, servisní, ale také logistický, případně rovnou mohou zabezpečit kontakt se zákazníkem, např. oznámením, kdy a kam si má pro hotový výrobek dojít, nebo, že mu byl odeslán kurýrní službou.
Přínos toho všeho je v tom, že se mnohonásobně zvýší produktivita práce, sklady budou plné "elektroniky", každý člověk bude mít více času na své zájmy, koníčky, hobby, otázkou ale je, zda na to vše bude mít i peníze.
Pro zájemce: prodej domén.