Euro Industry 4.0

Business, technology, sranda etc.

Logo = go to Home Page

VIP patron: Geostezka.cz


Čtvrtá průmyslová revoluce


Malá rekapitulace:

Ovládací panel s čudlíky

Ovládací panel z dob Industry 3.0

  • Industry 1.0 Průmyslová revoluce, započatá ve 2. pol. 18. století ve Velké Británii a celé 19. století ("století páry") = doba přeměňování tepelné energie vodní páry v mechanickou.
  • Industry 2.0 Rozvoj hromadné výroby začátkem 20. století ("století elektřiny")
  • Industry 3.0 Koncem 60. let 20. století nastal čas počítačů a robotů.
  • Industry/Industrie 4.0 (Průmysl 4.0) Označení pro současný rychlý rozvoj digitalizace a automatizace výroby a změn na "trhu práce". S tím souvisí také často používaný výraz Práce 4.0.

Sláva! "Století kybernetické" je tak možné považovat za odstartované. Pojďme mu fandit a držet palce, aby se mu dařilo a takové štěstí nás provázelo po celý zbytek trvání naší sluneční soustavy .


Doufejme, že na rozdíl od délky trvání české důchodové reformy budou následující pilíře tzv. Industry 4.0 stabilnější, zejména ten poslední, pátý . No, viděli jste někdy pořádné manažerské křeslo jen se čtyřmi nohami? Stačí se při práci trošku opít a stabilita při sezení na něm je v háji.

Pilíři konceptu Industry 4.0, alias Průmysl 4.0, jsou:

  • Kyber-fyzikální systémy
  • Internet věcí
  • Internet služeb
  • Digitální ekonomika
  • Od začátku roku 2016 tento web

Koncept Industry 4.0 (Industrie 4.0) samozřejmě nespadl z nebe, stal se součástí strategie německé vlády, která správně pochopila, že pokud chtějí mít na průběh něčeho vliv, musejí "to" také spoluvytvářet a navíc je ještě potřeba být neustále o nějaký ten krok napřed, aby byla zajištěna konkurenceschopnost německých firem.

Jsem zcela téhož názoru, proto jsem do toho jejich konceptu nyní vtipně implementoval ten svůj pátý pilíř . Škoda jen, že většina Němců česky nerozumí, budou tak do budoucna určitě o dost ochuzeni, ale to už není moje věc. Tolik tedy úvodní teoretické počátky, vrhněme se na jejich praktický dopad.

Základním kamenem vývoje pojmu Industry 4.0 se stal dokument, představený v roce 2013 na veletrhu Hannover Fair 2013 v německém Hannoveru, ale základní vize již byla představena na Hannover Fair 2011. Na podporu zavedení papírové koncepce do praxe německá vláda dala "do placu" vládní dotaci 750 milionů EURO, plánovanou na 3 roky.

Připomínám, že stále ale jde pouze o koncept, takže další vývoj se může ubírat všelijak. Ona ta Industry 4.0 ve své podstatě nic moc nového nepřináší, jejím hlavním cílem je v maximální možné míře a s co nejmenšími náklady využití současných technologií.

xxx

Předpoklady pro smělé plány lidí v oblasti rozvoje techniky jako celku již jsou nyní celkem jednoznačné. Na náležité úrovni se nalézá výpočetní technika, která za dosti "rozumné" ceny je schopna dodat dostatečný výpočetní výkon.

Odpovídající úroveň už má také kapacita datových úložišť, ale i rychlost přenášených dat. Radost zatím asi velmi kazí pojem bezpečnost přenášených dat a určitá "blbost" některých lidí... To si probereme jinde (tu bezpečnost přenášených dat ).

„Chytré továrny“ (Smart factory), založené na kyberneticko-fyzikálních systémech (Cyber-physical systems), které výhledově zastanou opakující se, rutinní činnosti, dosud vykonávané lidmi, tedy nejsou nic zcela nového.

Nalijme si však čistého vína, ono zavádět nějaké jednotné standardy za situace, kdy spousta výrobců si často jede "po vlastní linii", není nic jednoduchého. Vidíte, a jsme u té lidské "blbosti" ein, zwei .

Změny ve výrobě tedy musí doprovázet také veliké změny v myšlení lidí, například bude potřeba pilně nastudovat význam slova kooperace, protože bez ní vše dotáhnout do zdárného konce bude pěkná fuška. K tomu bude mít co říci tzv. Práce 4.0 (viz dále).

Nástup Industry 4.0 v praxi

A jak se tedy věci mají prakticky? Dohledal jsem třeba, že v článku "GSMA launches embedded SIM initiative to support the connected future" z 18.11.2010 (Hong Kong, Ono Etsuo, GSM World Press release) se onehdá dalo dočíst, že "Bude potřeba urychlit rozvoj služeb M2M tím, že se usnadní, aby se mobilní širokopásmové připojení dostalo do netradičních zařízení, jako jsou fotoaparáty, MP3 přehrávače, navigační zařízení a e-čtečky, stejně jako do tzv. inteligentních měřičů".

Poznámka: Pracovní skupina organizace GSMA sdružuje operátory a výrobce mobilů, spolupracuje s organizací W3C (více známou ve spojitosti např. s jazyky HTML, XHTML a webovými prohlížeči obecně), zahrnuje přední technické odborníky, představující operátory zvučných jmen, jako AT&T, China Mobile, Deutsche Telekom, France Telekom Orange, Telekom Italia, Telefónica, Vodafone a další.

Průmysl 4.0 tedy má jasné kořeny v oblasti expandujících asijských ekonomik a Hannover Fair 2011, to byla jen odpověď na tento a jemu podobné články. Má to ale svoje zcela jasné a konkrétní příčiny a důvody, proč v té Asii někdy jde všechno lépe, snadněji, a tím i rychleji.

Evropské společnosti totiž mají situaci mnohem složitější (a tím i dražší). Pracovní síla není v Evropě "za babku", životní prostředí zde není žádný "holubník", je nutno dbát na dodržování licencí a vlastnických práv na ochranné známky atd., což vše se samozřejmě promítá v nákladech na výrobu.

Pro příklad mohu použít třeba tohle: tričko pro děti, na kterém je vpředu krteček, kreslená postavička z animovaného filmu, stojí dejme tomu 100 Kč, zcela stejné, bez krtečka, pořídíte za polovic... Placení licenčních poplatků zkrátka není levnou záležitostí.

Pic ho kozu do vazu! Již 28.01.2011 potom Financial Times uvedl: "Svět mobilní komunikace je na nohou!" Firma Apple se prý chystá do svých nových modelů telefonu iPhone 5 integrovat SIM kartu jako nedílnou součást přístroje... SIM karta tedy již nebude fyzická, ale bude pouze na čipu v telefonu, přičemž informace se do ní budou nahrávat "na dálku". Zavádějte potom nějaké standardy...

Jako by třeba nestačilo, že Apple prý místo spoustu let používané standardní SIM karty (25 x 15 mm) vybavil iPhone 4 a iPad zcela novými Micro-SIM kartami, bez kterých se tyto přístroje, např. pro datové služby, stávají nepoužitelné. Operátoři, chtě nechtě, museli začít tento formát dodávat, nebo ty větší mechanicky zmenšovat na ty menší rozměry, případně vyměňovat ty "klasické" za Micro-SIM. Zdroj: www.letemsvetemapplem.eu

Např. 26.2.2012 pak spatřil světlo světa článek "Domoco, Jasper Wireless tie up to power M2M in Japan" (Florin Baiduc, Nikkei Tech-On!), nebo článek ze 21.9.2012, nazvaný "KT selected as operator of pilot project for setting up EV recharging system" (Inhyeok Lee, http://news.mk.co,kr/english/), týkající se jihokorejského pilotního projektu.

Směr a tempo vývoje Průmyslu 4.0 ale ovlivňují, a tím i udávají, několik let i ve výzkumných a vývojových provozech ve Velké Británii. Například ve firmě WMG (Warwick Manufacturing Group) vznikla 3D vizualizace zařízení pro linku na výrobu motorů pro automobilku Ford už dávno před jejich fyzickým sestrojením v továrně v Dagenhamu.

Stejně pilní jsou ale také ostatní centra průmyslového dění v celém světě: v USA, Číně, Japonsku. O některých velmocech, za mého mládí dávaných všem za vzor, kupodivu, ohledně úspěchů na poli technického pokroku, zatím nikde ani slovo.

Zdroj: www.odbornecasopisy.cz

Industry 4.0 v Česku

Naštěstí, také u nás se již ledacos za poslední léta událo a změnilo, důkazem budiž třeba web SkodaWorld.eu, přibližující svět "škodovek", aut, vyráběných v Mladé Boleslavi. Mladoboleslavský podnik je českou exportní jedničkou, "základním kamenem" a tahounem celého průmyslu, takže se dá předpokládat, že stane v čele také v tomto případě.

"Škodovka", coby podnik německého koncernu VW, samozřejmě musela být (a vím, že byla) německou koncepcí Industry 4.0 ovlivněna dosti výrazně.To následně mělo (a má) vliv také na vývoj situace v celé naší republice, protože s ekonomikou německou jsme silně provázáni (na Německu je ekonomika ČR jako celek závislá nejméně polovinou průmyslové výroby).

Stejně jako u všeho ostatního, nic nejde "samo". Propagátorem té tzv. Čtvrté průmyslové revoluce v ČR se stala Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), která k tomuto tématu snad každý měsíc roku 2015, uspořádala nějakou akci, viz:

Akce Česko-německé obchodní a průmyslová komory (ČNOPK) k Průmyslu 4.0 r. 2015

Jednou z těch akcí například byla přednáška na téma Průmysl 4.0 na Německém velvyslanectví, spojená s následnou diskusí s odborníky. Vedl ji Ing. Bohdan Wojnar, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky a současně "personální šéf" podniku ŠKODA AUTO". Náhoda?

Pro nás V ČR je důležitý materiál "Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice", u kterého bylo vládou schváleno plnění dne 20.08.2015, až na pár bodů, případně také materiál "Strategie jednotného digitálního trhu", kterou květnu r. 2015 přijala Evropská komise.

Pak byl 15. září 2015 představen vládní dokument Národní iniciativa Průmysl 4.0 a navazující "Akční plán pro implementaci Průmyslu 4.0" (v obou jsou v koncepci Práce 4.0 zohledněny české specifické situace a potřeby), načež se pak ve "Škodovce" objevilo několik "vládních návštěv", u kterých tématem jednání byl "Průmysl 4.0". Náhoda?

Ministerstvo průmyslu a obchodu - téma Národní iniciativa Průmysl 4.0 (+ dok. ke stažení)

Proč ten zájem? Stát totiž musí pro "kybernetickou budoucnost" zajistit několik dosti důležitých věcí, jako jsou např.:

  • Legislativa
  • Připravit odborně zdatné lidské zdroje
  • Zavést všude vysokorychlostní širokopásmový internet

Daří se to? No, vzhledem k tomu, že začínám přemýšlet o odchodu do důchodu a budu závislý na "péči" státu, tak já raději napíši, že nevím .

xxx

Určitě ale vím např. to, že Deutsch-Tschechische Industrie- und Handelskammer (DTIHK), v dubnu r. 2016 rozjela soutěž, nazvanou Connect Visions to Solutions.

Sehnali kvalitní partnery z několika průmyslových odvětví (E.ON Česká republika s.r.o., Pražská energetika a.s., RWE Česká republika a.s., ŠKODA AUTO a.s., Brose CZ spol. s r.o. a SAP ČR, spol. s r.o., nastřádali 3 000 euro na cenu pro vítěze a dalších 6 000 euro si rozdělí šest nejlepších nápadů, získáním balíčku individuálních konzultací, od expertů z konzultační společnosti Roland Berger a Deloitte.

Kámoš mi prozradil, že na škodováckém intranetu se o tom již píše, ŠKODA AUTO a.s., jako jeden z partnerů, má soutěžní zadání následující (cituji): “Hledáme startupy s napínavými obchodními nápady v duchu „Simply Clever“ v oblasti moderní mobility. Chytrým a originálním způsobem nám předveďte, že dokážete utvářet cestu, jak se lidé pohybují, setkávají, komunikují a cestují – v reálných či virtuálních prostorech.“ Tolik citace.

Zde najdete propozice a informace o soutěži Connect Visions to Solutions.

Kdo neví, co to je startup, tak lehce objasním, že se tak nazývá nově vznikající projekt, případně jen pouhý podnikatelský záměr, zpravidla se vyznačující tím, že má nízké počáteční náklady a to Simply Clever znamená "prostě chytrý" (jde o škodovácký slogan).

Hlavní přínos koncepce Industry 4.0


Hlavní přínos toho všeho je co nejvyšší personalizace výrobků a produktů. Konec přání zákazníka typu, že chce auto červené, kombíka, s klimatizací a střešním oknem. Trend směřuje k metám mnohem vyšším, a tím i náročnějším na organizaci a sladění výroby tak, aby tato přání mohla být ve výrobním procesu plněna. Automatickou cestou, bez zásahu člověka.

Industrie 4.0 má přinést vysoce flexibilní výrobu, která bude s to rychle a pružně reagovat na velice různorodé, až vrtošivé, objednávky, přicházející (jak jinak...), prostřednictvím internetu, ze zákaznického centra.

Středem dění Industry 4.0 se má stát výrobek, nebo produkt. Výroba všeho by se měla orientovat na výrobu malých celků, klidně je můžeme nazvat moduly, které se pak jen sestaví v celek, specifikovaný zákazníkem.

Dále bude potřeba ve výrobě přejít z pouhých jednoúčelových strojních zařízení na taková, která zvládnou automatické rozpoznání, co mají dělat na základě instrukcí, které s sebou ponese sám výrobek. Více k tomu bude ve stati "Kyber-fyzikální systémy".

Nyní vše většinou probíhá tak, že změnou vyráběné varianty dílu se musí "stroj" zastavit a přeseřídit. To by mělo odpadnout, změnu činnosti v závislosti na variantě výrobku by mělo proběhnout automaticky a ihned.

K rozpoznání, co a jak dělat, strojní zařízení může využívat různé "čtečky", jinak též řečeno identifikátory. Více to rozebírá web o IoT (Internet of Things).

Nejznámější identifikátor, tzv. čárový kód, známý z cenovek obchodů, je po cca půl století existence již "za zenitem". Maximální kapacita čísel, případně textu, je 128 znaků a údaje je nutné skenovat jeden po druhém, z více najednou to nejde.

V současné době jsou v průmyslu asi nejvíce rozšířené tzv. RFID-čtečky, nesoucí název podle toho, že načítají informaci, kterou v sobě nese tzv. RFID kód. Data jsou z čipu (do kterého byla v elektronické podobě vložena) do čtecího zařízení přenášena prostřednictvím elektromagnetických vln, k jejich vzájemnému kontaktu tedy nedochází.

Čip není automaticky a permanentně vysílačem. Přenos informací řídí čtečka, která je současně jak přijímačem, tak i vysílačem elektromagnetických vln. Tyto vlny, vyzářené čtečkou, čip aktivují (nebo třeba najednou i více čipů), čímž automaticky dojde k přenosu informací do čtečky.

Mňo, takže čtečka si přečte nějakou instrukci... To samo od sebe je asi na starou belu, je potřeba, aby se strojní zařízení těmito instrukcemi také řídilo a podle nich jednalo tak, onak, případně zcela jinak.

V posledních letech se ještě objevil tzv. QR kód (Quick Response, neboli rychlá reakce). Původně byl sice vytvořen jen jako zajímavost a zpestření, ale je použitelný také v průmyslové výrobě, pokud to je technicky a technologicky vhodné a využitelné.

QR kód (takový ten čtvereček s "rozsypaným čajem") slouží k rychlému přenosu informace do nějakého "smart" mobilního zařízení, třeba tabletu, nebo smartphonu. Aby to fungovalo, musí mít toto zařízení fotoaparát s nainstalovanou QR čtečkou, nebo obsahovat speciální čtečku laserovou.

Pak již jen stačí si příslušný kód "vyfotografovat" a SW v mobilním zařízení se postará o dekódování a zobrazení informace na displeji. V tomto systému je možné uložit text dlouhý až 4 300 znaků, takže bez problému třeba celou adresu, e-maily, sms-zprávy, webové odkazy a pod.

Informace mohou mít charakter technický, výrobní, servisní, ale také logistický, případně rovnou mohou zabezpečit kontakt se zákazníkem, např. oznámením, kdy a kam si má pro hotový výrobek dojít, nebo, že mu byl odeslán kurýrní službou.

xxx

Ta počáteční, pouhá představa, se ovšem už nyní zhmotnila natolik, že, web už pár let není pouze jazyk HTML, případně XHTML a webové prohlížeče, které je umí zpracovávat, ale ke slovu se dostávají, přesně, jak bylo "předpovězeno", stále více tzv. Kyber-fyzikální systémy (Cyber-physical systems).

Kyber-fyzikální systémy (Cyber-physical systems, CPS)

O co jde? To já nevím, to my ve škole nebrali, ale odborníci tvrdí, že tím je na mysli to, že vše ve výrobním procesu by mělo být uzpůsobeno tak, aby spolu výrobky a zařízení komunikovaly a vzájemně si, pokud možno bezdrátově, vyměňovaly příkazy.

Tak tomu bych celkem rozuměl, zase až tak blbý tedy nemohu být, jak se to jeví. O tom ještě bude řeč... Myslím o té vzájemné komunikaci - viz odkaz na webiot.cz trošku níže, v sekci Internet věcí.

Výrobek by měl mít již od počátku procesu výroby v sobě jakousi "digitální paměť", pomocí které bude komunikovat s okolním světem v každém stádiu výroby, zjišťovat, sledovat, vyhodnocovat a měnit parametry zpracování, výrobní postupy atd.

Tak to už trošku tápu, tak chytrý zase asi nejsem. Představa, že váleček uříznuté tyčoviny v sobě má nějakou "digitální paměť", pak projde pecí, kde bude rozžhaven do běla a položen do "raznice" a pádem těžkého bucharu vznikne výkovek, u kterého se hned nato odstříhne výronek, tak to nestíhá zpracovat ani moje dosti bujná fantazie - jak to vše ta nebohá digitální paměť přežije a co když bude, na potvoru, zrovna v té odstřižené části?

Internet věcí

Pokud znáte výraz Internet of Things, zkratka IoT, tak to je právě Internet věcí, jenomže to je anglicky, kdo to eventuálně nepozná. Je to dosti skvělá věc, a natolik rozsáhlá, že bude lepší, když zavítáte na specializovaný odborný web Webiot.cz, kde Vám vše bude fundovaně objasněno. Mnou .

Internet služeb

Existuje pojem cloud, také zvaný cloudové úložiště dat. To je vlastně služba, kdy si uživatelé mohou na server poskytovatele této služby nahrát svá data, fotky apod., ke kterým pak mohou oni, nebo ti, kteří znají přístupové heslo, online přistupovat z kteréhokoliv zařízení, připojenému k internetu, což nejčastěji bývají tablet, nebo smartphone.

Podobně Cloud computing nabízí poskytování různých "služeb", třeba programů, nebo aplikací, uložených na serverech poskytovatele. K nim pak uživatelé mohou přistupovat např. pomocí webového prohlížeče, nebo klientského rozhraní té konkrétní aplikace a používat je pak je možné všude, kde je přístup k internetu. A vůbec, přečtete si raději na Wikipedii článek Cloud computing .

Digitální ekonomika

Základem Digitální ekonomiky jsou informační a comunikační technologie (zkratka "ICT") a vysokorychlostní přístup k internetu. Na solidní úrovni již třeba jsou digitalizace obchodních transakcí, zabezpečení převodů peněz, elektronické bankovnictví a platební karty, elektronické obchodování a podnikání na internetu (tzv. e-komerce), e-shopy, elektronizace veřejné správy (tzv. e-government a e-governance), např. všelijaké elektronické objednávání na úřadech, elektronické datové schránky, elektronická evidence tržeb (EET), elektronické podpisy...

Patří sem ale také tzv. e-demokracie, což já zjednodušeně napsáno chápu tak, že ve stále větší míře budou moci prostí občané elektronicky "krafat" do politiky, dostanou šanci stát se více aktivními, zkrátka, měl by nastat posun kupředu ve vztahu občan-vláda... Tož do toho, vážení spoluobčané, maximálně dostanete za svůj názor po zádech e-pendrekem .

Dobrá, tak vážněji: myšleno je elektronické hlasování, různé petice, volby, besedy mezi politiky a občany, elektronické zasílání dotazů, žádostí a různých udání na úřady apod.

Věci a služby spíše fyzického charakteru nahrazují ekvivalenty virtuální. Běžné již jsou Elektronické knihy, možnost přenosu hudby (MP3), elektronické vzdělávací kurzy, elektronická docházka v podnicích... Pravda, běžné, ale jak u koho. Jiná je "digitální gramotnost" u studentů, jiná u seniorů.

Naše republika si v digitalizaci bohužel zrovna moc dobře nevede a jak známo, řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. No, nic, naštěstí tu je tenhle web, ten sice odborně nebude nejsilnějším článkem, ale čtivou formou naučí ledacos právě nás obyčejné lidi... Třeba to objasnění zkratky ICT (před třemi odstavci) se mi snad docela povedlo, ne?


Co bude "Průmysl 4.0" doprovázet? Ano, správně, "Práce 4.0"


Uvedený vývoj způsobí, že se výrazně změní nabídka a poptávka pracovních příležitostí Problematickou by se mohla stát zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací, spojená zejména s rutinní činností. Nová pracovní místa by sice měla současně vznikat, ta ale zcela určitě budou vyžadovat vyšší kvalifikaci a určitou odbornou zdatnost budoucích zaměstnanců.

Většina nyní běžných povolání zanikne a vzniknou nová, jejichž obsah dosud ještě ani nejsme schopni přesně specifikovat. Digitální ekonomika bude jednoznačně klást vyšší nároky na vzdělávání, získávání a osvojování nových informací a znalostí, ale také na ochotě každého pracovat jak sám na sobě, tak s ostatními v celosvětovém měřítku.

Má smysl se tomuto trendu bránit? Za éry Industry 1.0 existovali tzv. luddité, což byli angličtí řemeslníci a dělníci, kteří založili sociální hnutí, zvané luddismus. Ti ničili strojní zařízení a bránili jejich zavádění v továrnách, přesvědčeni o tom, že je připravují o práci...

Tudy asi vývoj již nepůjde, ale přesto se nelze domnívat, že takové výrazné změny, které se dotknou miliónů lidí, budou vítány s nadšením a porozuměním. Však ona prostým lidem bohatě stačí ta naše česká, středisková důchodová reforma.

Helejte, lidi, neberte to nijak tragicky, ono to nebude tak žhavé, různé "objektivní příčiny" ten rozvoj pozdrží a dost často se část investic vždy nějak záhadně ze státních kas "vypaří", což asi bude dáno tím současným globálním oteplováním.

Něco pro šprty: Česká cesta k Průmyslu 4.0 (referát Vladimíra Maříka z ČVUT Praha, kde mne zaujala věta "Volání po větším množství inženýrů a po jejich kvalitě nestačí".

S tím souhlasím. Já sám znám některé, u kterých mám vážné pochyby, jak se jimi vůbec mohli stát a jak jim mohli svěřit už jen práci na úrovni "Průmyslu 3.0").


Personalizace, customizace, adaptabilita produktů, výrobků a nabízených služeb


Velký přínos vize Industry 4.0 je tedy samozřejmě očekáván v oblasti personalizace výrobků a produktů. Setkat se také můžete s výrazy customizace, případně také ještě adaptabilita, což obojí znamená totéž: uživatelské přizpůsobení výrobku, případně nějaké služby, přáním a potřebám zákazníka.

Známý pojem "náš zákazník, náš pán" tak získává další rozměr. Více osobnější se stávají nabídky služeb, zvací a oslovovací dopisy, maily atd. Je tomu tak díky tomu, že digitalizace dat umožňuje s údaji, vedenými o zákaznících, provádět mnohá, dosud nemožná, kouzla.

Místo mnoha slov jeden příklad takové personalizace. Před týdnem mi v práci zvonil telefon. Číslo neznámé. Zvedl jsem to a nějaký "robot" mi "robotickým" hlasem oznámil, že mi došla a bude přečtena sms-zpráva... Zvědavost zvítězila, takže jsem si zprávu vyslechl a fakt je ten, že takovou radost mi ten den nepřineslo vůbec nic, natož nějaký člověk.

O co šlo? Doslechl jsem se, že mi k dnešnímu životnímu jubileu přeje jistá pojišťovna ve smyslu "hodně štěstí, zdraví a spokojenosti"... No, s přihlédnutím k faktu, že z cca 15 spolupracovníků v našem oddělení mi k tomu jubileu ten den nepopřál ani jeden z nich, musíte uznat, že mi ten robotický kluk ušatá udělal fakt ohromnou radost.

Jen jsem pak na konci nevěděl, jak hovor s ním mám ukončit . Říci mu "děkuji"? A "nashledanou"? Nebo snad raději "naslyšenou"? Řešil jsem to pouhým zavěšením bez jakýchkoliv slov, ale není to vůči němu "blbé"?

Pro současnou generaci lidí již pojem personalizace zkrátka není nic nového pod sluncem. Setkat se s ním dá již často, v mnoha odvětvích. Jako příklad proto nyní jen uvedu výrazy, jako jsou jsou webová reklama (přesně cílená na konkrétního návštěvníka), zcela podle gusta "vytuněné" smartphony, elektronické kurzy šité "na míru" apod.




Menu:

Myska

Relax:

Logo VIPportálu


Links change


zc.latroppiv@atsop  

 Write


Copyright ©